Práce na dohodu: Co vám nikdo neřekl o právech a výhodách

Co je práce na dohodu

Práce na dohodu je skvělá věc - hlavně když si potřebujete přivydělat nebo hledáte flexibilní způsob práce. Máme dva hlavní typy: dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Každá má svoje specifika a hodí se pro různé situace.

Největší výhoda? Jednoduchá administrativa a nižší odvody. Představte si, že jste student a chcete si vydělat během léta - DPP je pro vás jako dělaná. Můžete odpracovat až 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele a při výdělku do 10 tisíc měsíčně nemusíte řešit žádné odvody.

A co když potřebujete pravidelnější brigádu třeba při rodičovské? Tady nastupuje DPČ. Můžete pracovat až 20 hodin týdně, což je ideální pro skloubení s péčí o děti. Jen pozor - když vyděláte víc než 3 500 Kč měsíčně, už se vás týkají odvody na pojištění.

Jasně, nejsou to žádné extra jistoty jako u normální pracovní smlouvy. Zapomeňte na stravenky nebo sick days, pokud se na nich speciálně nedomluvíte. Na druhou stranu máte právo na přestávky v práci a bezpečné pracovní podmínky.

Sepsat dohodu není žádná věda - stačí písemně uvést, co budete dělat, kde a za kolik. U DPČ nezapomeňte na dobu trvání. Šéf musí evidovat odpracovaný čas a platit včas - to je základ.

Než se do toho pustíte, dobře si rozmyslete, jestli vám tahle forma práce sedne. Hlavně když je to váš jediný příjem - nemocenské dávky dostanete jen při vyšších výdělcích. Ale pro spoustu lidí je práce na dohodu perfektní způsob, jak si flexibilně vydělat.

Rozdíl mezi DPP a DPČ

Brigáda nebo přivýdělek? Každý z nás někdy řešil, jakou formu práce zvolit. Pojďme si to rozebrat tak, jak to skutečně chodí v praxi.

Představte si, že si chcete přivydělat třeba jako výpomoc v kavárně. Do 300 hodin ročně? Jasná volba je DPP. A když vyděláte do deseti tisíc měsíčně, nemusíte řešit žádné odvody. Paráda, ne?

Ale co když vám šéf nabídne více směn? To už se vyplatí popřemýšlet o DPČ. Můžete makat až 20 hodin týdně a když vyděláte víc než 3 500 Kč měsíčně, počítejte s odvody na pojištění. Za to ale máte větší jistoty - třeba když onemocníte, první dva týdny dostanete náhradu mzdy.

Studujete nebo jste v důchodu? DPP je pro vás jako dělaná. Využijete daňové slevy a při nižším výdělku nemusíte platit odvody. Naopak když hledáte stabilnější přivýdělek, sáhněte po DPČ. Jen počítejte s tím, že budete mít jasně stanoveno, co, kdy a jak dlouho budete dělat.

Papírování je u DPP mnohem jednodušší. Stačí se dohodnout, co máte udělat, a je to. U DPČ je to trochu složitější, ale zase máte černé na bílém všechny podmínky. A nezapomeňte - ať už si vyberete cokoliv, všechno musí být písemně!

Chcete pracovat pro více firem najednou? Žádný problém! U DPP můžete mít těch 300 hodin u každého zaměstnavatele zvlášť. S DPČ to jde taky, jen hlídejte, ať u jednoho šéfa nepřesáhnete v průměru těch 20 hodin týdně.

Dovolená bohužel automaticky není ani u jedné dohody. Ale nebojte, když se domluvíte se zaměstnavatelem, můžete si ji do smlouvy přidat. Stejně tak pracovní dobu - pokud není domluveno jinak, je to na vás, kdy si ty hodiny odpracujete.

Maximální rozsah práce u dohod

Pojďme si posvítit na práci na dohodu - co vlastně obnáší a jaké jsou její hranice?

Když si plácnete na dohodu o provedení práce (DPP), máte jasně danou hranici - 300 hodin za rok u jednoho šéfa. A je jedno, jestli děláte jednu věc nebo deset různých - hodiny se prostě sčítají. Přesčasy, víkendy, všechno se počítá.

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) to funguje trochu jinak. Tady můžete makat maximálně 20 hodin týdně v průměru. Jeden týden třeba odmakáte 30 hodin, další jen 10 - hlavně když to v průměru sedí. Počítá se to buď za dobu trvání dohody, nebo maximálně za rok.

Co je super - klidně můžete mít více dohod u různých zaměstnavatelů najednou. Každá DPP má svůj vlastní limit 300 hodin, každá DPČ svých 20 hodin týdně. Takže když to dobře rozjedete, můžete toho zvládnout docela dost.

Šéf musí všechno poctivě zapisovat - kolik hodin jste odpracovali a kdy. Když se limity překročí, může být pořádný průšvih a inspektorát práce rozdává tučné pokuty.

Blíží se vám konec limitu? Není třeba panikařit. Můžete přejít na jiný typ smlouvy nebo počkat do nového roku, kdy se u DPP počítadlo zase vynuluje. U DPČ zase můžete starou dohodu ukončit a po čase rozjet novou.

Pozor si dejte, když v rámci jedné dohody děláte více věcí. Všechny hodiny se házejí na jednu hromadu - ať už sedíte na pokladně, nebo skládáte zboží. Proto je fajn mít přehled o odpracovaných hodinách a nenechat to jen tak plynout.

Výhody práce na dohodu pro zaměstnance

Kdo by nechtěl mít v práci větší volnost a flexibilitu? Práce na dohodu je skvělým způsobem, jak si vydělat a přitom si zachovat svobodu. Představte si, že můžete pracovat tehdy, kdy vám to skutečně vyhovuje - ráno, večer, nebo třeba o víkendu.

Největším tahákem je určitě možnost přizpůsobit si pracovní dobu podle svých potřeb. Máte děti a potřebujete je vyzvednout ze školky? Žádný problém. Studujete a potřebujete se připravit na zkoušky? I to se dá zařídit.

A co teprve ta administrativa - žádné složité papírování, žádné zbytečné formuláře. Do 10 tisíc korun měsíčně navíc nemusíte řešit odvody na pojištění. Peníze, které vyděláte, jsou skutečně vaše.

Znáte ten pocit, když nevíte, jestli vás nová práce bude bavit? S dohodou si můžete různé pozice prostě vyzkoušet. Dnes můžete pracovat v marketingu, za měsíc třeba v zákaznickém servisu. Je to jako ochutnávka různých pracovních příležitostí.

Práce z domova? U dohod často běžná věc. Odpadá otravné dojíždění a můžete pracovat třeba v pyžamu (ale to nikomu neříkejte). Sami si určujete, kdy a kde budete pracovat.

Potřebujete jeden měsíc více peněz na dovolenou? Prostě si vezmete více směn. Další měsíc se chcete věnovat rodině? Pracujete méně. Takhle jednoduché to je. Vy jste pánem svého času i příjmu.

A bonus navrch? Poznáte spoustu zajímavých lidí, získáte cenné kontakty a zkušenosti. Nikdy nevíte, kdy se vám tyto známosti budou hodit - třeba při hledání další práce nebo rozjezdu vlastního podnikání.

Výhody práce na dohodu pro zaměstnavatele

Práce na dohodu je pro firmy jako dar z nebes - a není divu! Největší výhodou je jasná úspora peněz, zvlášť když se bavíme o dohodě o provedení práce do 10 tisíc měsíčně. Nemusíte platit sociální ani zdravotní pojištění, což vám ušetří spoustu peněz v nákladech.

Papírování? Minimum! Žádné složité smlouvy nebo hora dokumentů jako u běžného pracovního poměru. Potřebujete rychle někoho nabrat nebo se rozloučit? Není problém - nejste svázáni výpovědní lhůtou.

Flexibilita je král - můžete plánovat směny přesně podle toho, jak potřebujete. Máte vánoční špičku v obchodě nebo letní sezónu v restauraci? Jednoduše naberete lidi na dohodu. A když práce není, nemusíte jim hledat náhradní činnost jako u plného úvazku.

Dohoda je skvělý způsob, jak si oťukat nové zaměstnance. Je to jako takové nezávazné rande s prací - poznáte, jestli člověk sedí do týmu, zvládá tempo a má správný přístup. Když to klapne, můžete mu později nabídnout hlavní pracovní poměr.

Potřebujete někoho na konkrétní projekt nebo jednorázovou akci? Dohoda je ideální řešení. Třeba když potřebujete přeložit firemní web nebo zorganizovat vánoční večírek. Získáte odborníka přesně na to, co potřebujete, a nemusíte řešit dlouhodobý závazek.

A bonus navrch? Můžete zaměstnat šikovné studenty, aktivní důchodce nebo rodiče na rodičovské. Přinesou vám čerstvý pohled na věc a často mají specifické zkušenosti, které se můžou hodit. Navíc jim vyhovuje právě tahle flexibilní forma práce - win-win pro všechny!

Daně a odvody u dohod

Daně a odvody u DPP a DPČ? Není to žádná věda!

Kdo z nás by nechtěl mít přivýdělek bez zbytečného papírování a vysokých odvodů? U dohody o provedení práce je to skutečně možné - pokud si měsíčně vyděláte do 10 tisíc korun, zaplatíte jen 15% daň. Žádné další odvody řešit nemusíte. Skvělá zpráva třeba pro studenty na brigádě nebo mámy na rodičovské, že?

Jenže pozor, jakmile na výplatnici uvidíte částku vyšší než deset tisíc, pravidla hry se mění. Najednou musíte stejně jako u běžné práce platit sociální a zdravotní pojištění. To samé platí i pro šéfa - ten za vás musí odvést 24,8 % na sociálku a 9 % na zdravotní.

A co taková DPČ? Tady je hranice podstatně nižší. Stačí si vydělat víc než 3 500 korun měsíčně a už se vám strhávají odvody. Pod touhle částkou platíte jen tu patnáctiprocentní daň.

Máte víc brigád najednou? Tak to si dejte bacha! Příjmy se sčítají. Takže dvě DPPčka po šesti tisících znamenají, že překračujete desetitisícový limit a pojistné se nevyhnete.

Dobrá zpráva je, že si můžete snížit daně. Stačí podepsat to známé růžové prohlášení - ale jen u jednoho zaměstnavatele. Díky němu můžete využít slevu na poplatníka, což dělá příjemných 30 840 korun ročně.

Pamatujte taky, že příjmy z dohod můžou zamíchat s vašimi sociálními dávkami. Než něco podepíšete, radši si spočítejte, jestli vám třeba neohrozí přídavky na děti nebo příspěvek na bydlení.

Práce na dohodu je jako malý přivýdělek, který vám pomůže splnit vaše sny, ale nikdy by neměl být vaším hlavním zdrojem příjmů. Je to most mezi studiem a kariérou, mezi volným časem a zodpovědností.

Radmila Procházková

Nárok na dovolenou a nemocenskou

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je situace ohledně dovolené a nemocenské poněkud odlišná od klasického pracovního poměru. U dohody o provedení práce (DPP) ani dohody o pracovní činnosti (DPČ) není ze zákona nárok na dovolenou. Zaměstnavatel však může dovolenou poskytnout dobrovolně, pokud se na tom se zaměstnancem dohodne. V takovém případě by měly být podmínky čerpání dovolené jasně stanoveny v dohodě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Co se týče nemocenského pojištění, situace se liší podle typu dohody a výše výdělku. U dohody o provedení práce vzniká účast na nemocenském pojištění pouze v měsíci, kdy příjem přesáhne 10 000 Kč. To znamená, že pokud v daném měsíci zaměstnanec vydělá méně, nemá nárok na nemocenské dávky. U dohody o pracovní činnosti je hranice nižší - účast na nemocenském pojištění vzniká při výdělku nad 3 500 Kč měsíčně.

V případě, že zaměstnanec splní podmínky pro účast na nemocenském pojištění, má nárok na všechny dávky nemocenského pojištění stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru. Jedná se především o nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou. První dva týdny pracovní neschopnosti však zaměstnavatel není povinen poskytovat náhradu mzdy, pokud to není v dohodě výslovně sjednáno.

Je důležité si uvědomit, že absence zákonného nároku na dovolenou může být kompenzována vyšší hodinovou sazbou. Někteří zaměstnavatelé tento fakt zohledňují při stanovení odměny za práci. Zaměstnanec pracující na dohodu by měl s touto skutečností počítat a případně si vytvářet vlastní finanční rezervu na období, kdy nebude moci pracovat.

V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnavatelé řeší nepřítomnost pracovníků na DPP či DPČ flexibilně úpravou rozvrhu práce. Pokud potřebuje zaměstnanec volno, může si směny naplánovat tak, aby mu to vyhovovalo, samozřejmě po dohodě se zaměstnavatelem. Tento systém je výhodný pro obě strany, protože umožňuje zachovat potřebnou flexibilitu.

Pro zaměstnance je také důležité vědět, že pokud pracují současně na více dohod u různých zaměstnavatelů, příjmy se pro účely nemocenského pojištění posuzují u každého zaměstnavatele samostatně. To znamená, že mohou být pojištěni u jednoho zaměstnavatele, ale u druhého nikoliv, podle výše příjmu u každého z nich.

Ukončení práce na dohodu

Pracovní poměr na dohodu může být ukončen několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické podmínky a náležitosti. Nejběžnějším způsobem ukončení práce na dohodu je dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V takovém případě se obě strany vzájemně domluví na konkrétním datu ukončení spolupráce. Tento způsob je považován za nejméně problematický a nejvíce přátelský pro obě strany.

Další možností je výpověď, kterou může podat jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Výpovědní doba u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti činí 15 dní a začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Je důležité si uvědomit, že výpověď musí být podána písemně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, stejně tak zaměstnanec není povinen svůj odchod zdůvodňovat.

Okamžité zrušení dohody je další možností, jak ukončit pracovní vztah. Toto řešení lze využít pouze ve závažných případech, například když zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci odměnu do 15 dnů po splatnosti, nebo když zaměstnanec závažně porušil pracovní povinnosti. Okamžité zrušení musí být provedeno písemně a musí obsahovat jasně definovaný důvod, který nelze dodatečně měnit.

V případě dohody o provedení práce může pracovní vztah skončit také splněním sjednaného úkolu nebo vyčerpáním maximálního rozsahu práce, který je stanoven na 300 hodin v kalendářním roce. U dohody o pracovní činnosti je limit stanoven na polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Po překročení těchto limitů musí být práce ukončena nebo převedena na jiný typ pracovněprávního vztahu.

Specifickou situací je ukončení dohody ve zkušební době, pokud byla sjednána. V tomto období může kterákoliv strana ukončit pracovní vztah z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to s okamžitou platností. Důležité je také pamatovat na to, že při ukončení práce na dohodu má zaměstnanec právo na vyplacení všech dlužných odměn a případných dalších nároků, které mu vznikly během trvání pracovního vztahu.

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) i v případě ukončení práce na dohodu. Tento dokument obsahuje informace o době trvání pracovního vztahu, druhu vykonávané práce, dosažené kvalifikaci, případných srážkách z odměny a další zákonem stanovené údaje. Potvrzení musí být vydáno v den ukončení pracovního vztahu, případně nejpozději do 15 dnů od jeho skončení.

Omezení práce na dohodu

Práce na dohodu podléhá několika důležitým omezením, která je třeba důsledně dodržovat. U dohody o provedení práce (DPP) je stanovený maximální rozsah 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Toto omezení platí souhrnně pro všechny činnosti vykonávané na DPP u téhož zaměstnavatele. Pokud pracovník překročí tento limit, zaměstnavatel musí změnit formu pracovněprávního vztahu nebo ukončit spolupráci.

V případě dohody o pracovní činnosti (DPČ) je situace odlišná. Zde platí omezení v podobě maximálního průměrného rozsahu práce, který nesmí překročit 20 hodin týdně. Tento průměr se počítá za celou dobu trvání dohody, nejdéle však za období 52 týdnů. To znamená, že v některých týdnech může zaměstnanec odpracovat více hodin, pokud v jiných týdnech odpracuje méně, aby byl zachován stanovený průměr.

Další významné omezení se týká odměňování. Od roku 2025 došlo ke změně hranice pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. U DPP je limit stanoven na 17 500 Kč měsíčně. Pokud zaměstnanec překročí tuto částku, vzniká povinnost odvádět pojistné jak na zdravotní, tak i sociální pojištění. U DPČ je hranice stanovena na 4 000 Kč měsíčně. Při překročení této částky vzniká obdobná povinnost odvodů.

Zaměstnavatel musí také respektovat omezení týkající se pracovní doby a přestávek. I když je práce na dohodu flexibilnější než pracovní poměr, musí být dodržována ustanovení o maximální délce směny, která nesmí přesáhnout 12 hodin. Stejně tak musí být zajištěn nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce alespoň 11 hodin a nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin.

Pro mladistvé pracovníky (do 18 let) platí přísnější omezení. U nich nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích nesmí překročit 40 hodin týdně. Mladiství také nesmějí pracovat v noci, s výjimkou přípravy na budoucí povolání.

Významným omezením je také zákaz konkurenčního jednání. Zaměstnanec pracující na dohodu nesmí bez souhlasu zaměstnavatele vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Toto omezení platí pouze během trvání pracovněprávního vztahu, nikoliv po jeho skončení, pokud není sjednána konkurenční doložka.

V neposlední řadě je třeba zmínit omezení týkající se pracovních podmínek. Zaměstnavatel musí i při práci na dohodu zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytnout ochranné pracovní prostředky a dodržovat předpisy o pracovních podmínkách. Tato povinnost platí stejně jako u klasického pracovního poměru a nelze ji nijak omezit ani vyloučit.

Práva a povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti má jasně stanovená práva a povinnosti, které vycházejí ze zákoníku práce. Základním právem každého zaměstnance je nárok na spravedlivou odměnu za vykonanou práci, která nesmí být nižší než stanovená minimální mzda. V případě dohod se výše odměny sjednává individuálně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přičemž musí být uvedena v písemné dohodě.

Zaměstnanec má právo na bezpečné pracovní podmínky a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovníkovi všechny potřebné ochranné pomůcky a zajistit odpovídající pracovní prostředí. I při práci na dohodu má zaměstnanec nárok na přestávky v práci, pokud jeho směna přesáhne 6 hodin nepřetržité práce. Důležitým právem je také možnost odmítnout práci, která bezprostředně ohrožuje jeho život či zdraví.

V oblasti sociálního a zdravotního pojištění se práva zaměstnance odvíjí od výše jeho měsíční odměny. Při výdělku nad 10 000 Kč měsíčně u dohody o provedení práce vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, což s sebou přináší i související práva, jako je například nárok na nemocenské dávky. U dohody o pracovní činnosti vzniká tato povinnost již při výdělku nad 3 500 Kč měsíčně.

Zaměstnanec má povinnost vykonávat sjednanou práci osobně, svědomitě a řádně podle pokynů zaměstnavatele. Musí dodržovat pracovní dobu, která byla předem dohodnuta, a včas informovat zaměstnavatele o případných překážkách v práci. Je povinen chránit majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou či zneužitím a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, se kterými se během práce seznámí.

Mezi další významná práva patří možnost okamžitého zrušení pracovněprávního vztahu, pokud zaměstnavatel nevyplatil odměnu do 15 dnů po splatnosti. Zaměstnanec má také právo na informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením. V případě pracovního úrazu má nárok na odškodnění a zajištění první pomoci.

Při práci na dohodu je zaměstnanec povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti práce a podrobit se preventivním prohlídkám, pokud to vyžaduje povaha práce. Musí také dodržovat právní předpisy vztahující se k vykonávané práci a vnitřní předpisy zaměstnavatele. V případě vzniku škody je zaměstnanec povinen neprodleně informovat svého nadřízeného a spolupracovat při objasňování jejích příčin.

Zaměstnanec pracující na dohodu má právo na rovné zacházení a zákaz jakékoliv diskriminace. Může se účastnit řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V neposlední řadě má právo na ochranu osobních údajů a soukromí na pracovišti.